Sedmkrát Pinot Noir z Čech a Moravy

18. srpen je Mezinárodní den odrůdy Pinot Noir, takže mám ideální příležitost prosvištět ty, které se objevily v nedávné době v mé sklenici.

Začnu rovnou srovnáním. Rulandské modré 2019, výběr z hroznů, a Rulandské modré 2020, pozdní sběr, z vinařství Vino Cibulka. Vždycky říkám, že nejsem fanoušek červených výběrů z hroznů, přezrálost červenému málokdy sluší. Tahle vína jsou mi opět potvrzením. Obě mají typickou světle červenou barvu a na první přivonění odrůdovou třešňovo-jahodovou, lehce zakouřenou vůni. U devatenáctky se ale později přidávají vůně rybízu a angreštu přezrálého až do takové té lehce zkvašené fáze těsně před opadáním z keře. Chuť je tenká, kyselina dost neústrojně trčí a alkohol celkem vystupuje. Pozdněsběrová dvacítka má višňovo-třešňovou chuť, lehce kořeněnou, s čokoládovou linkou vespod. Mírná čokoládová hořčina je i v ovocité dochuti, dodává takovou letní hravost, lehkost, evokuje cucání višňových pecek. Mladší víno je pro mě výrazně povedenější a nebudu se bránit dalšímu setkání s ním. 👍

Pinot Noir 2018 z Vinařství Maděřič jsme nepili poprvé. První setkání nebylo moc příjemné, takže trvalo nejméně rok, než jsme se odhodlali k druhému pokusu. Víno má netypicky temnou barvu a výrazně kořeněnou vůni tmavého bobulového ovoce ukazující spíš na některou z cabernetových odrůd. K tomu trochu „sklepní“ zeleninový závan. Chutí taky připomíná spíše Cabernet. Za ten rok se víno docela usadilo a zakulatilo, zmírnily se těkavky a stalo se z něj víno, které se dá pít. Ale pořád to tak nějak není Pinot Noir.

Zvláštností zemského Rulandského modrého od Jožky Valihracha je, že ať hledám, jak hledám, nevidím nikde uvedený ročník. Šarže 2P-16 by mohla ukazovat na rok 2016, ale fakt nevím. Má světle červenou barvu s hnědým lemem a vůni čaje s medem, dřeva, lesní hrabanky a višňového kompotu. Chuť třešní, višní, peciček a hořké čokolády je celkem dlouhá, na jazyku drhne, kyselina je výrazná. Je to drsnější, trochu neotesaný, zemitý, selský pinot. Ale proč ne? Vlastně mě i tato jeho podoba baví.

Pinot Noir 2019 z Vinných sklepů Kutná Hora má klasickou světle červenou barvu a moc pěknou odrůdovou vůni třešní, jahod, kouře a dřeva. Teplá třešňovo-kávová chuť působí měkce, ale kyselina vínu rozhodně nechybí. Je to příjemný, pěkně odrůdový, lehce pitný pinot, takový ten mazlivý typ. A ten já mám nejraději. 😉

Pinot Noir 2019 Petra Kočaříka je prostě výborný. Má typickou odrůdovou světle červenou barvu s hnědavými okraji a stejně tak typickou vůni jahod a třešňového kompotu s nádechem po marcipánu a docela výrazným štychem ohořelého dřeva. V chuti to není žádný měkoň, výrazná jahodová chuť je docela kořenitá, kyselina výrazná a pevná, pikantní dochuť pěkně dlouhá. Tohle bude báječně zrát! Žádný popis ale nevystihuje, jak moc je dobré! Chcete jen zavřít oči, na nic nemyslet a vychutnat si skleničku. A pak další a další… ❤️

A nakonec jeden parádně zralý kousek. Pinot Noir 2015 Oty Ševčíka je barvou, vůní i chutí jasný a krásný Pinot. Všechny ty třešně, jahody, marmelády, lehce ohořelé duby, koření, pecičky, pikantní kyseliny a kvalitní mléčná čokoláda se mísí v harmonický a vrstevnatý komplex zralých chutí a vůní, kterých se nedá nabažit. Zralé, ale ve výborné kondici. ❤️

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s